Zprávy o životě a spisech svatého Marka
Filokalie I., Refugium, Olomouc 2019, s. 382–383.
Svatý Marek Asketa patří mezi nejslavnější egyptské otce. O okolnostech jeho života toho víme jen málo. Palladius 1 se s ním osobně setkal a říká o něm, že se vyznačoval tak neobyčejně tichým a mírným chováním, že se s ním v tomto ohledu nikdo nemohl srovnávat. Od nejranějších let obzvláště rád studoval Písmo svaté a tak dobře si ho osvojil, že znal nazpaměť Starý i Nový zákon. 2
Přísný způsob života a čistota srdce ho pozvedly na vysokou úroveň duchovní dokonalosti. Svatý Makarius Alexandrijský svědčí o zvláštní Boží milosti vůči svatému Markovi během přijímání svátostí, což poukazuje především na jeho velikou a mocnou víru a na plamen jeho lásky k Pánu i na jeho krajní pokoru.
Svatý Marek se dožil více než sta let. Lze předpokládat, že zemřel někdy na začátku 5. století. Žil však a komunikoval s prvními následovníky života a učení svatého Antonína, a možná i se samotným Antonínem.
Boží milost, životní zkušenost a studium Písma svatého z něj učinily hlubokého znalce tajemství duchovního života. Své nadání neskrýval, mnoho učil a psal, zachovalo se nám však jen několik jeho spisů. V ruštině je vydáno jeho deset proslovů. 3 Patriarcha Fotius jich znal jen osm, Nikefor Kallistos mimo těchto osm připisuje svatému Markovi ještě dalších třicet dva proslovů. 4
V tomto výboru uvádíme vše, co obsahuje Filokalie, ale dodáváme k tomu Rady vyjmuté ze všech ostatních proslovů. Vše uvádíme v tomto pořadí:
— List mnichu Mikulášovi 5
Je uváděn na prvním místě, neboť obsahuje popis asketického života od jeho začátku do konce.
Po něm dále následují:
— Rady vyjmuté z dalších proslovů svatého Marka 6
Je to vlastně pokračování rad uvedených v listu a příprava k pochopení stručných výroků, obsažených v následujících verších.
— Dvě stě veršů o duchovním zákoně 7
— Dvě stě dvacet šest veršů těm, kdo se chtějí obhájit skutky 8
Při překladu jsme vycházeli z řecké Filokalie, z díla svatého Marka, ve vydání svatých otců (PG 65) a z rukopisu kláštera Svatého Sáby v Palestině, který je nejkompletnější a nejpřesnější ze všech.
1 Srv. PALLADIUS, Палладия, епископа Еленопольского, Лавсаик, или Повествование о жизни святых и блаженных отцов, 20, Tipografija E. Fišera, Sankt-Peterburg 1850 (přeložil Jevsevij Orlinskij) (pozn. autora); srv. PALLADIUS, Historia Lausiaca, 21, in PG 34,1063; PALLADIOS, Poučné příběhy pro komořího Lausa, Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, Praha 2002, s. 34.
2 Srv. SOZOMENOS, Historia ecclesiastica, 6,29, in PG 67,1378 (pozn. autora).
3 Преподобного и богоносного отца нашего Марка Подвижника нравственно-подвижнические слова, Universitětskaja tipografija, Moskva 1858. V úvodu knihy se nachází slovo patriarchy Fotia o osmi proslovech Marka Askety. Překlad je dílem Optinské poustevny. Teofan Zatvornik k tomuto překladu přihlížel, některé verše Rad vyjmutých z proslovů svatého Marka převzal nebo přeformuloval.
4 Srv. NIKEFOR KALLISTOS, Ecclesiasticae historiae libri decem et octo, 13,53, Johannes Oporinus, Basilej 1553, s. 775–777 (pozn. autora).
5 Послание к иноку Николаю, in Добротолюбие, 1, s. 409–425; srv. MAREK ASKETA, Ἐπιστολὴ πρὸς Νικόλαον μονάζοντα, in Φιλοκαλία, 1782, s. 113–123; Ad Nicolaum praecepta animae salutaria, in PG 65,1028–1049.
6 Наставления святого Марка, извлеченные из других его слов, in Добротолюбие, 1, s. 425–455; srv. MAREK ASKETA, De poenitentia, in PG 65,965–984; Responsio ad eos qui de divino baptismate dubitant, in PG 65,985–1028; Capitula de temperantia, in PG 65,1053–1069; Disputatio cum quodam causidico in PG 65,1072–1101; Consultatio intellectus cum sua ipsius anima in PG 65,1103–1109. I když Teofan překládá text z řeckého originálu, číslování, které vkládá za odstavec do závorky, uvádí z ruského překladu: MAREK ASKETA, Преподобного и богоносного отца нашего Марка Подвижника нравственно-подвижнические слова, Universitětskaja tipografija, Moskva 1858.
7 200 глав о духовном законе, in Добротолюбие, 1, s. 456–472; srv. MAREK ASKETA, Περὶ νόμου πνευματικοῦ. Κεφάλαια σ΄, in Φιλοκαλία, 1782, s. 91–100; De lege spirituali, in PG 65,905–929.
8 К тем, которые думают оправдаться делами, 226 глав, in Добротолюбие, 1, s. 472–494; srv. MAREK ASKETA, Περὶ τῶν οἰομένων ἐξ ἔργων δικαιοῦσθαι. Κεφάλαια σκς΄, in Φιλοκαλία, 1782, s. 100–113; De his qui putant se ex operibus justificari, in PG 65,929–965.